Ochrana v zahraničí

Ochranná známka

Ochranná známka Společenství (ochranná známka pro celou EU)
Ochranná známka Společenství je jednotná svou povahou a poskytuje svým majitelům výhradní práva k registrovanému označení pro území celé Evropské unie.

Členské státy EU:
Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Irsko, Itálie, Kypr, Belgie, Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.

Výhodou jsou nízké náklady za registraci ochranné známky v rámci Společenství pro všech 27 států Evropské unie (EU) v porovnání s náklady, které jsou spojeny s registrací v jednotlivých státech prostřednictvím jednotlivým zahraničních národních patentových úřadů.

Ochrannou známku Společenství lze udržovat pro všechny státy Evropské unie (EU) reálným užitím pouze v jediném členském státě. V praxi to znamená: jestliže majitel ochranné známky Společenství používá značku jen v České republice, nemusí tuto ochrannou známku používat v jiném členském státě a obávat se zrušení ochranné známky Společenství z důvodů dlouhodobého nepoužívání.

Ochranná známka Společenství je starším právem, které je uznáváno vůči všem pozdějším ochranným známkám ve všech členských státech EU, což umožňuje jejímu majiteli uhájit pozice na jednotném trhu, čelit porušování práv, podávat námitky proti zápisu pozdějším ochranným národním známkám.

Mezinárodní ochranná známka
Jako další možnost jak registrovat ochrannou známku v zahraničí, je tzv. mezinárodní ochranná známka, která podléhá režimu Madridské dohody a Protokolu k ní.

Podmínky mezinárodní známky
Registrace ochranné známky v České republice, resp. podání přihlášky ochranné známky v případě výběru států, které podléhají režimu daného Protokolu. Objednatel si může vybrat a přesně specifikovat určité státy, ve kterých má být značka chráněna. Výše poplatků závisí na těchto faktorech:

• počet tříd
• volba a počet států

Mezinárodní zápis po dobu 5 let je závislý na národním zápisu ochranné známky v České republice. Jestliže dojde v uvedené lhůtě ke zrušení národního zápisu nebo prohlášení národní ochranné známky za neplatnou, bude i mezinárodní známka vymazána z mezinárodního rejstříku, který je veden u Mezinárodního úřadu v Ženevě. Základní platnost ochranné známky je 10 let od data mezinárodního zápisu. Následně lze opakovaně (vždy na dalších 10 let) obnovovat ochrannou známku pro plný rozsah seznamu produktů a služeb ve všech státech či pro některé produkty nebo služby pro vybrané státy.

Výhodou mezinárodní ochranné známky je možnost dodatečného rozšíření ochrany pro další státy Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě.

Zahraniční národní ochranná známka
Ochrannou známku lze též přihlásit přímo do jednotlivých zemí. Při těchto úkonech spolupracujeme se zahraničními zástupci. Zápisná způsobilost ochranné známky, podmínky zápisu a řízení o přihlášce jsou řízeny legislativou příslušného státu.

Průmyslový vzor

Průmyslový vzor Společenství
(průmyslový vzor s platností pro celou EU)
Pro ochranu průmyslových vzorů na teritoriu EU byl vytvořen institut průmyslového vzoru Společenství. Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 založilo dvě formy vzoru Společenství: nezapsaný průmyslový vzor Společenství a zapsaný průmyslový vzor Společenství. Obě formy mají účinnost na celém jednotném (nedílném) teritoriu EU (tj. v současnosti v rozsahu spojeného teritoria 27 členských států EU). Systém komunitární ochrany vzorů existuje paralelně vedle systémů národních a nezávisle na nich. Přihlášku zapsaného vzoru Společenství (RCD) může podat kdokoliv, tj. není podmínkou mít sídlo ani trvalý pobyt na území EU. Pro samotný akt podání přihlášky nemusí být přihlašovatel zastoupen kvalifikovaným zástupcem.

Přihláška zapsaného průmyslového vzoru Společenství se podává v kterémkoliv z 20 úředních jazyků EU („jazyk přihlášky“). Přihlašovatel je povinen v přihlášce uvést i „druhý jazyk“, který smí být jen jedním z pěti jazyků OHIM (angličtina, němčina francouzština, italština a španělština), a s jehož možným užitím pro řízení u úřadu souhlasí. „Druhý jazyk“ musí být odlišný od „jazyka přihlášky“.

Podmínky pro podání přihlášky průmyslového vzoru Společenství jsou prakticky shodné jako u české národní přihlášky.

Zahraniční národní průmyslový vzor
Průmyslový vzor lze též přihlásit přímo do jednotlivých zemí. Při těchto úkonech spolupracujeme se zahraničními zástupci. Zápisná způsobilost průmyslového vzoru, podmínky zápisu a řízení o přihlášce jsou řízeny legislativou příslušného státu.

Patent

Evropský patent
Pokud si přihlašovatel přeje získat patent pro státy, které jsou členským státem Evropské patentové organizace (EPO), pak je možno podat žádost o Evropský patent. Smluvními státy EPO jsou k 1.4.2010: Albánie, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Irsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, San Marino, Slovensko, Srbsko Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, Velká Británie, Slovinsko, Maďarsko, Bývalá republika Jugoslávie-Makedonie, Rumunsko, Turecko, Malta (38 států). Nečlenskými státy, na jejichž území mohou nastat účinky evropského patentu na základě tzv. "systému rozšíření", jsou v současné době Bosna a Hercegovina, Černá Hora.

Evropskou patentovou přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba a to bez ohledu na občanství nebo bydliště či sídlo. Avšak přihlašovatelé, kteří nemají bydliště nebo sídlo v některém ze smluvních států, musí být zastoupeni při všech řízeních před Evropským patentovým úřadem (EPÚ), s výjimkou podání evropské patentové přihlášky, zástupcem, který je zapsán do seznamu vedeného za tímto účelem EPÚ.

Evropskou patentovou přihlášku lze podat:
U Evropského patentového úřadu v Mnichově nebo v jeho pobočce v Haagu nebo v jeho kanceláři v Berlíně, pokud to právo smluvního státu připouští nebo předepisuje, u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu tohoto smluvního státu.

Od 1. července 2002 je možno podávat evropské patentové přihlášky v Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky (Úřad).

Evropská patentová přihláška se podává v jednom z úředních jazyků EPÚ, tj. angličtině, francouzštině nebo němčině nebo, je-li podána v některém jiném jazyce, přeložena do jednoho z úředních jazyků v souladu s prováděcím předpisem, který stanoví pro podání překladu lhůtu 2 měsíců od podání evropské patentové přihlášky. Přihlašovatelé, kteří mají bydliště nebo sídlo na území smluvního státu, jehož úředním jazykem je jiný jazyk než některý z úředních jazyků EPÚ a příslušníci tohoto státu, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí, a podají evropskou patentovou přihlášku v úředním jazyce tohoto státu, tedy i v češtině, mají nárok na snížení přihlašovací poplatku o 20 % (obdobně je tomu u poplatku za průzkum, poplatku za odpor či poplatku za stížnost).

S podáním evropské patentové přihlášky jsou spojeny následující poplatky:

• přihlašovací poplatek
• poplatek za rešerši
• případně poplatek za 16. a každý další nárok

Mezinárodní přihlášky – PCT
Pokud se týká mezinárodní přihlášky podané podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), pak jedinou přihláškou podanou v Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) lze získat ochranu ve 142 smluvních státech a čtyři regionální patenty (včetně evropského) (stav k 1.12.2010). Mezinárodní přihláška se podává v ÚPV v angličtině, němčině nebo francouzštině, ve stejném jazyku pak musí být i formulář žádosti o mezinárodní přihlášku, který lze obdržet bezplatně v ÚPV či v elektronické formě na stránkách ÚPV či WIPO. Přihlášku (tedy text podloh) je možno podat i v češtině s tím, že je nutno do jednoho měsíce od podání mezinárodní přihlášky předložit překlad do jednoho ze shora uvedených jazyků. Žádost však musí být vždy v jednom z těchto jazyků.

Poplatky spojené s podáním přihlášky:

• předávací poplatek,
• příp. poplatek za vyhotovení dokladu o právu přednosti (pokud bude uplatňováno právo přednosti z dříve podané české přihlášky)
• mezinárodní přihlašovací poplatek 
• za mezinárodní rešerši

Pokud je přihlašovatel fyzická osoba a má občanství a sídlo v České republice, může uplatnit slevu 90 % z mezinárodního přihlašovacího poplatku. Pokud je několik přihlašovatelů, musí tyto podmínky splňovat každý z nich.

Mezinárodní fáze řízení o mezinárodní přihlášce sestává z provedení mezinárodní rešerše a zveřejnění mezinárodní přihlášky do 18 měsíců od priority. Na základě mezinárodní rešerše a vydání posudku o patentovatelnosti se pak může přihlašovatel rozhodnout, zda a ve kterém státě bude žádat o udělení národního patentu. Lhůta pro vstup do národní fáze byla stanovena s platností od 1. 4. 2002 na 30 měsíců od vzniku práva přednosti s tím, že každý úřad může stanovit lhůtu delší. Nicméně úřady, kde prodloužení lhůty na 30 měsíců není v souladu s národním právem, mohou ponechat lhůtu pro vstup do národní fáze tak, jak byla dříve stanovena. Každý úřad musí tuto skutečnost oznámit Mezinárodnímu úřadu WIPO, který tuto informaci zveřejní. Je proto nutno, aby si přihlašovatel včas ověřil, např. na internetových stránkách WIPO v PCT Applicant's Guide, lhůtu pro vstup do národní fáze stanovenou úřadem, u kterého hodlá požádat o udělení národního resp. regionálního patentu (k 1.12.2010) jsou státy, které doposud nepřistoupily na změnu lhůty Lucembursko, Tanzanie, Uganda).

Přihlašovatel dále může ve lhůtě do 22 měsíců od data vzniku práva přednosti, resp. do tří měsíců od předání rešeršní zprávy a písemného posudku, podle toho, která lhůta uplyne později, požádat o mezinárodní předběžný průzkum. Toto podléhá poplatku za mezinárodní předběžný průzkum a jednacímu poplatku. Tímto způsobem si může také přihlašovatel prodloužit lhůtu pro vstup do národní, resp. regionální fáze na 30 měsíců od data vzniku práva přednosti u těch úřadů, u kterých není podle národního práva možné prodloužení lhůty vstup do národní fáze z 20 na 30 měsíců bez požádání o mezinárodní předběžný průzkum.

Při vstupu do národní fáze resp. regionální fáze řízení o mezinárodní přihlášce, kde teprve dochází k udělovacímu řízení, je pak nutno zaplatit další poplatky v souladu s národním nebo regionálním zákonodárstvím. Ve většině států pak musí být přihlašovatel při řízení zastoupen zástupcem, oprávněným zastupovat před příslušným úřadem.

Národní patent
Přihlašovatel může přihlásit vynález přímo v každém státu, ve kterém chce mít vynález chráněn patentem nebo jiným druhem ochrany. K tomu je zpravidla nutno v každém státu zvolit zástupce, který je oprávněn zastupovat přihlašovatele před příslušným úřadem, přeložit popis vynálezu, patentové nároky a anotaci do úředního jazyka tohoto úřadu a zaplatit poplatky. Při těchto úkonech spolupracujeme se zahraničními zástupci. Zápisná způsobilost patentu, podmínky zápisu a řízení o přihlášce jsou řízeny legislativou.